V linuxu jsou dva typy účtů. Jeden typ, normální účet, který založíme při instalaci a budeme ho běžně používat. Nemůžeme v něm měnit nastavení ani instalovat nové programy. Pak je tu druhý typ uživatele, superuživatel neboli root. Nemyslím tedy kořenový adresář ale uživatele, roota. Jeho heslo zvolíme též při instalaci. Jeho použití v linuxu má své výhody i nevýhody. Pokud používáte pro normální práci také normální účet, vyhýbate se riziku, že neco zkazíte. Ale pokud někdo získá heslo nebo přístup na roota, získá plný a absolutní přístup ke všemu ve vašem počítači.

Všichni uživatelé jsou včetně hesel (zahashovaných, samozřejmě) a skupiny (níže) jsou uloženy v souboru "passwd". Tento soubor má celkem jednoduchou strukturu, kterou není třeba moc zkoumat. Po uživatelském jméně v tomto souboru naleznete bud heslo a dalsi udaje, nebo misto hesla jen "x". To znamená, že heslo není v tomto souboru, ale v souboru "shadow", tedy stínovém souboru hesel. Většina moderních distribucí tento soubor pro uložení hesel používá z důvodu zabezpečení.

Ještě si zmíníme soubor "group". Ten obsahuje informace o skupinách. Co je to skupina? V linuxu jsou skupiny do kterých jsou uživatelé zařazeni. Pomáhá to při identifikaci uživatele, nebo pokud chcete nastavit některé skupině uživatelů některá práva, například ve firmě. Ale o právech až níže

Jak ale vytvoříme uživatele? Nebo skupinu? Můžeme to udělat pomocí grafického rozhraní, ale pokud máme k dispozici jen příkazový řádek (viz. další článek), jde to i tak. Slouží k tomu následující příkazy:

Vytvoření uživatele
Syntaxe: "useradd [-D] [-g skupina] [-b domovsky adresar] [-s shell]"
Jen pro lepší pochopení, věci uvedené v [] jsou nepovinné. Tento příkaz tedy vytvoří všechny záznamy a domovský adresář. Tyto záznamy můžete pomocí nepovinných parametrů měnit.

Vytvoření hesla
Syntaxe: "passwd"
Tímto příkazem vytvoříme k vytvořenému účtu heslo, tedy například "passwd uzivatel". Poté zadáme dvakrát (pro potvrzení) heslo.

Odstranění uživatele
Syntaxe: "userdel [-r]"
Nyní tímto příkazem smažeme uživatele. tedy například "userdel -r uzivatel". Parametr -r znamená, že se smaže i domovský adresář uživatele.

Ješte v této kapitole probereme jednu věc, a tou jsou uživatelská práva. Každý soubor v linuxu má svá práva, tzn. informaci o tom, kdo s ním jak může pracovat. Když zadáme příkaz "ls -la" (více v příštím článku), na levé straně je blok deseti znaků. Např. "drwxr-xr-x". Můžeme totéž vypsat také jako "-|---|---|---". První znak v prvním bloku může obsahovat "-" "d" "b" nebo "c". Budeme se věnovat jenom prvním dvoum. "-" znamená, že jde o obyčejný soubor a "d" znamená, že jde o adresář. Pak tu máme další tři bloky. První blok se týká vlastníka, druhý skupiny a poslední všech ostatních. Můžou obsahovat "rwx", r znamená read tedy číst, w znamená write tedy zapisovat a x znamená execute tedy spouštět. "drwxr-xr-x" tedy znamená, že toto je adresář, jeho vlastník ho může číst, zapisovat do něj a spouštět ho. Členové skupiny ho mohou číst a spouštět a ostatní také číst a spouštět.

"-rwx--x--x" znamená, že vlastník může soubor číst, zapisovat do něj a spouštět ho a všichni ostatní ho mohou spouštět.
"-r-x------" znamená, že vlastník může soubor číst a spouštět a všichni ostatní se můžou jít zahrabat, protože nemůžou nic

Doufám, že jste to z tohoto příkladu pochopili. Ovšem práva se můžou zapisovat i pomocí čísel a setkáte se s tím častěji. tedy "-|421|421|421". 4 je to samé jako r, 2 jako w a 1 je to samé jako x. A tato čísla se sčítají, tedy například 777. První číslice je vlastník, druhá skupina a třetí ostatní. 7 = 4 + 2 + 1, to znamená že všichni můžou vše. Čísla se, jak jste pochopili, sčítají. Ještě bych podotkl, že vlastníkem souboru je ten, kdo ho vytvoří a to do té doby, než ho nepředá nekomu jinému.

Toť je asi vše. Doufám že jste vše pochopili a pokud jste našli nějakou chybu (!!!nepravopisnou!!! :D ), napište mi to. Také nejsem žádný odborník co se týká linuxu :)

- Nakupujte HW a SW výhodně na